| |
Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most. Když
umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké,
odchází za tento Duhový most. Pro naše milé kamarády tam
jsou louky a kopce, kde mohou běhat a společně si hrát.
Je tam spousta jídla, vody, slunečního svitu a naši
přátelé jsou v teple a pohodlí. Všechna nemocná a stará
zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo
zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v
našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých
časů. Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu
maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního,
někoho koho opustila. Hrají si a běhají spolu, ale
přijde den, kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky.
Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se
začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí
přes zelené louky, rychleji a rychleji. Až se nakonec ty
a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť
šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí
milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných
důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale
nikdy z tvého srdce. A přes Duhový most půjdete spolu a
nikdy se už nerozejdete. Autor neznámý, Duhový
most |
